Hlavní budova městské knihovny sídlí v budově na Náměstí Karla IV. 398 (bývalá prodejna hraček a sportu) od roku 1993. Městská knihovna v Nejdku využívá automatizovaný knihovní výpůjční systém Clavius, má své webové stránky (knihovna.nejdek.cz), kde se nachází kromě kalendáře akcí, fotogalerie, kontaktů atd. také on-line katalog, ve kterém mohou čtenáři vyhledávat tituly knih, popřípadě si je i rezervovat. Knihovna prezentuje své akce a aktuality také na webových stránkách města, facebooku knihovny a přes mobilní rozhlas.
Čítárna
V přízemí knihovny se nachází Internetová čítárna s přístupem na veřejný internet, k zapůjčení jsou tu časopisy, denní tisk a regionální literatura (prezentace internetové čítárny v rozhlase). Je zde poskytována služba kopírování. Zároveň je tento prostor využíván jako galerie k výstavám (Galerie @). Galerie se stala velmi populární. V tomto prostoru bylo uspořádáno také spousta knihovnických a literárních besed, výtvarných dílen a dalších akcí pro děti i dospělé čtenáře.
Oddělení pro dospělé
V 1.patře je zařízena půjčovna a studovna s přístupem na internet pro dospělé čtenáře. V moderních regálech se tu nachází knihy různých žánrů od beletrie po knihy naučné. Je zde umístěna studovna s přístupem na veřejný internet. Zde si mohou čtenáři presenčně zapůjčit knihu ke studiu.
Oddělení dětské
Ve 2. patře se nachází oddělení pro děti a sklady. V dětském oddělení se nachází mnoho knih, které jsou pro děti barevně rozděleny podle věku. Nejmladší tu najdou koutek na hraní a leporela. Ti náctiletí tu mohou najít své oblíbené čtení v regálech označených Young Adult. U velkého stolu se s dětmi beseduje, píšou testy, prohlíží knihy a konají různé akce.
Pobočka knihovny
Pobočka knihovny se nachází v areálu Základní školy Karlovarská.
Knihobudky
Miniknihovnička (nebo také „knihobudka“ či „sousedská knihovna“ - anglicky Little Free Library) je většinou dřevěná budka (podobná té ptačí), která slouží jako místo ke sdílení a výměně knih. Tato dobrovolná iniciativa se začala formovat v roce 2009 v USA, konkrétně v Houstonu ve státě Wisconsin. Todd Bol tehdy postavil první model knihovničky na památku své matky, vášnivé čtenářky. Tento nápad si okamžitě získal věhlas a Bol vyrobil několik dalších budek.... Od roku 2010 po celém světě vznikají díky knihovnám, jejich partnerům nebo lokálním nadšencům nové a nové knihovničky, snažící se šířit původní poselství.
V plánu naší knihovny je kromě standardních služeb čtenářům co nejvíce zpříjemnit volné chvíle dobrou knihou. Knihy, které dosloužily a mohou ještě zabavit čtenáře, najdete v našich knihobudkách, které jsou instalovány v kempu v Lesíku (2017) a na sídlišti J.A. Gagarina (2018). Knihu si můžete půjčit, vzít domů nebo můžete do knihobudky odložit svoji vlastní. Přejeme si, aby knihobudky sloužily ke spokojenosti malých i velkých čtenářů. V roce 2024 dokončilo město Nejdek část revitalizace Kempu Lesík. I my jsme se rozhodli k této modernizaci a revitalizaci přispět a rozhodli jsme se návštěvníkům zpříjemnit prostředí novou krásnou knihobudkou. Původní knihobudka byla velmi oblíbená a opečovávaná, ale bohužel již dosloužila. Knihobudku vyrobil nejdecký truhlář Radek Budín a o její umístění a instalaci se postaral Marek Vlasatý z Odboru investic a správy majetku města. Nová knihobudka poprvé nabídla svou službu veřejnosti o prázdninách 6.8. 2024.
Historie Městské knihovny Nejdek
Městská veřejná knihovna a čítárna v Nejdku vznikla na podzim v roku 1945. Do té doby zde byla pouze městská čítárna a knihovna (německá), která však byla málo využívána. O rozvoj knihovny se zasloužili především nejdečtí učitelé, prvním poválečným knihovníkem se stal učitel Václav Nohejl, který v listopadu 1945 zapsal do přírůstkového seznamu první českou knihu. Během dvou let sehnal pan Nohejl pro knihovnu umístěnou ve čtyřech místnostech v přízemí místní spořitelny finanční prostředky, za které bylo nakoupeno 2.200 knih. Knihy byly řazeny podle přírůstků, nebyly ve volném výběru a čtenáři si je vybírali ze seznamů. Knihy se půjčovaly přes okénko v přízemí budovy. Každoročně se pořádal „Týden dětské radosti!, jehož součástí byly návštěvy výstavek knih v Městské veřejné knihovně a čítárně. Během školního roku 1947/1948 byla do městské knihovny vřazena školní knihovna.
50. léta
V roce 1952 byla Místní lidová knihovna nejlépe vybavenou a vedenou knihovnou na Karlovarsku. V té době měla asi 5.000 svazků knih a téměř 13.000 výpůjček. V roce 1957 se knihovnicí stala paní Vinklátová. Knihovna měla stále samostatnou část německé knihovny (pracoval zde německý knihovník, obsahovala asi 1.000 svazků). O rok později byla zřízena malá čítárna a postupně byl částečně zpřístupněn i knihovní fond ve volném výběru. Bylo evidováno asi 800 čtenářů, i když v Nejdku působily ještě čtyři další, lépe dotované závodní knihovny.
60. léta
Rok 1967 se stal rokem velkých změn – po deseti letech nastupuje nová vedoucí knihovny – p. Jaroslava Sližová. Větší část knih byla čtenářům zpřístupněna ve volném výběru (až nyní se začaly knihy řadit abecedně podle autorů a naučné podle oborů). MěNV také uvolnil prostředky na vybavení novým nábytkem a obrazy. Pořádalo se hodně akcí, oblíbené byly večery poezie. V roce 1969 se městská lidová knihovna stala střediskovou knihovnou pro osm knihoven v okolních obcích. Knihovna měla 10.370 svazků knih a navštěvovalo ji 1.038 čtenářů.
70. léta
V roce 1970 byla zřízena pobočka na II.ZŠ (škola měla vlastní školní knihovnu), kde nastoupila p. Jindřiška Bílá a měla na starosti i střediskové knihovny: Bernov, Černava, Fojtov, Horní Blatná, Nové Hamry, Pernink, Potůčky, Pozorka, Smolné Pece, Vysoká Pec. V roce 1974 byla středisková knihovna přestěhována ze II.ZŠ do Bernova . O dva roky později byly MLK Horní Blatná, Pernink a Potůčky přiřazeny k Jáchymovu. Rok 1977 byl opět rokem změn – v lednu odešla p. Bílá na mateřskou dovolenou, v červenci se odstěhovala do Brna p. Sližová, takže v září nastoupila nová vedoucí knihovny, paní Pavla Pechová. V té době pracovaly v knihovně 2 pracovnice jako zástup za mateřskou dovolenou – Zdeňka Nohejlová a Marta Dvořáčková. Knihovna potřebovala zásadnější úpravy – opravu elektroinstalace, vymalovat a uspořádat volný výběr i sklad. Přes to, že se knihovní fond zvětšil asi 5x, knihovna stále sídlila ve stejných čtyřech místnostech jako při jejím založení. Během následujících dvou let byly provedeny velké úpravy knihovního fondu (knihy byly nově přebaleny, označeny a dětské knihy rozděleny podle věkových kategorií a byla vyčleněna dětská naučná literatura). Středisková knihovna byla převezena zpět na náměstí, takže bylo nutno také provést odpis duplikátů. Po vymalování byla provedena reorganizace zařízení v půjčovně a ve skladu. Knihovna měla v roce 1979 1.275 čtenářů, z toho 592 dětí. Knihovní fond činil 43.967 knih.
80. léta
Ještě v roce 1988 sídlila knihovna stále ve stejných prostorech, regály byly přeplněny. V Bernově byl odloučený sklad, ale knihy nebyly dobře dostupné. V budově jídelny II. ZDŠ se podařilo získat jednu učebnu pro otevření pobočky. Bylo to dobré řešení, zvláště děti nemusely chodit do hlavní knihovny ve městě podél frekventované silnice, ale i starší obyvatelé toto řešení ocenili. Na pobočku bylo převedeno asi 5.000 svazků knih, byla přijata nová pracovní síla – knihovnicí se stala p. Blanka Bulíčková. Ta se po roce odstěhovala a na její místo nastoupila paní Zdeňka Klímová.
90. léta
V roce 1990 nastoupila po mateřské dovolené Jana Vítková a vystřídala p. Klímovou na pobočce. V roce 1991 dostala knihovna soudní výpověď od spořitelny a hledalo se řešení, kam se knihovna přestěhuje. Na žádost Okresní knihovny Karlovy Vary uvolnil Okresní úřad K. Vary finanční částku na zakoupení pavilonu bývalých jeslí VLNAPu. Po nejnutnějších opravách (elektroinstalace, podlahy, truhlářské práce apod.) a postupném přestěhování knih i zařízení (vlastními silami) byla knihovna 17.12.1992 otevřena pro veřejnost. Prostory knihovny byly 5x větší, světlé a vzdušné, takže bylo možné zařídit samostatné oddělení pro dospělé, dětské oddělení a studovnu a vše tak, že mohla celý provoz zvládnout 1 knihovnice. Knihovna měla v tomto roce 1.157 čtenář, z toho 545 dětí. I v roce 1993 pokračovaly opravy v zázemí knihovny, ale již koncem června bylo jasné, že knihovna se bude opět stěhovat, neboť o pozemky, na kterých knihovna stála, měla zájem firma Witte Nejdek. A tak v létě začalo opět balení knih a dalšího zařízení a knihovna se přestěhovala na náměstí do domu č.p. 398 (bývalé prodejny hraček a sportu). Bohužel ale přízemí bylo využito komerčně, takže knihovna získala pouze o něco málo větší prostory, než byly v budově spořitelny. V 1.patře byla zařízena půjčovna pro dospělé čtenáře a kancelář a ve 2.patře oddělení pro děti a sklady, což není ideální pro provoz knihovny. Slavnostní otevření proběhlo 11.10.1993 V této budově sídlí knihovna dosud. V dalších letech se postupně prostory knihovny nadále upravovaly pro potřeby čtenářů, obě oddělení byla vybavena počítači pro veřejnost, a hlavně knihovnice pracovaly na digitalizaci knihovního fondu. V roce 1995 odešla do důchodu p. Bílá a na její místo nastoupila Gabriela Barfelsová, která měla na starost dětské oddělení. Po třech letech se vdala a odešla na mateřskou dovolenou a za ní nastoupila knihovnice Hana Škoríková, která dojížděla z Karlových Varů. Nadále pokračovalo vkládání knih do počítače.
Počátek 21. století
1.1.2002 přešla knihovna od bývalé Okresní knihovny v K. Varech pod Město Nejdek a stala se součástí odboru kultury a propagace. Novou vedoucí knihovny se stala Jana Vítková a nastoupily dvě nové pracovnice, Eva Glaserová do oddělení pro dospělé čtenáře a Vladimíra Cimprichová do dětského oddělení. V říjnu 2002 byla knihovna zapsána jako základní knihovna do evidence knihoven u ministerstva kultury. Současně přestala plnit funkci střediskové knihovny. Po sjednocení přírůstkových seznamů nadále pokračovalo vkládání knihovního fondu ve volném výběru do počítače, aby mohla být zahájena automatizace knihovny. A to se uskutečnilo v následujícím roce. 1. září 2003 byl zahájen automatizovaný výpůjční provoz v knihovním systému LANius, což znamenalo významný krok ke zlepšení služeb čtenářům, neboť se tím urychlilo a zjednodušilo půjčování. V průběhu obou let byly prostory celé knihovny (i chodby) vymalovány, byl přesunut sklad a tím se zvětšilo oddělení pro děti. Vznikl tak větší prostor pro pořádání besed a dalších akcí a také malý koutek na hraní pro nejmenší děti. V červenci 2005 byla v oddělení pro dospělé čtenáře po nemalých stavebních úpravách otevřena samostatná studovna, která byla vybavena novým nábytkem, byly zde umístěny 2 počítače s přístupem na internet a kopírka. Do studovny byly přemístěny drahé knihy, které byly dosud umístěny ve skladu a které se půjčují pouze ke studiu v knihovně. I v dalších letech probíhaly různé úpravy jednotlivých oddělení a dalších prostor v knihovny, bylo uspořádáno spousta knihovnických a literárních besed, výtvarných dílen a dalších akcí pro děti i dospělé čtenáře. Na pobočce knihovny se také začaly vkládat knihy do počítače a v lednu 2006 bylo zahájeno automatizované půjčování knih a časopisů i zde. V roce 2007 získala knihovna konečně i prostor v přízemí knihovny (bývala zde prodejna potravin), který po vymalování a nejnutnějších úpravách sloužil hlavně k pořádání besed a výtvarných akcí pro děti. V roce 2008 schválilo zastupitelstvo města dotaci pro knihovnu na vybudování internetové čítárny, takže na podzim se začalo s přestavbou a úpravami přízemí, čítárna byla vybavena novým, na míru vyrobeným nábytkem, byly sem přemístěny časopisy a regionální literatura. 5. ledna 2009 proběhlo slavnostní otevření nového oddělení knihovny.
V této budově sídlí knihovna dodnes. Její další historii, aktivity a statistiky se můžete dočíst z výročních zpráv na tomto webu.
